Nakladatelství Lipnik

Photo

Mon, 21 May 2012 08:11:00 -0400

Marek Šindelka získal Magnesii Literu

Fri, 13 Apr 2012 07:18:00 -0400

Nakladatelství Lipnik gratuluje Markovi Šindelkovi, spoluscenáristovi komiksu Chyba, k získání Magnesie Litery za prózu za povídkový soubor Zůstaňte s námi.

Knihex No. 2

Fri, 13 Apr 2012 07:12:19 -0400

Druhý ročník knižního jarmarku Knihex se bude konat 10. 6. znovu na pražské náplavce. Uzávěrka přihlášek pro nakladatele je 25. 4. Více zde.

Statterhand na Šumavě

Tue, 10 Apr 2012 07:21:00 -0400

Ve stínu šumavských hvozdů | Michal Jareš, Tvar, 29. 3. 2012

I když podtitul tohoto nového komiksového alba říká, že vychází podle „nikdy nepublikovaného románu Karla Maye“, ví většina čtenářů, že se nejedná ani tak o Mayovu předlohu, jako spíš o hravé využití mayovských postupů. Scénář komiksu totiž vychází z románu Stanislava Komárka Mandaríni, ve kterém spisovatel parafrázoval Maye a sepsal vlastní - kdyby to po těch letech s postmodernou nebylo už trochu mimo, dalo by se napsat „postmoderně hravé“ - dílo. To, nazvané Im Schatten des Böhmenwaldes (tedy Ve stínu šumavských hvozdů), využívá všeobecně známý a romantizující Mayův svět ke střetu s řadou logických a dospělejších vyústění některých původních mayovských tezí. Což znamená, že se hlavní hrdina Karl (typické alter ego jak Old Shatterhanda, Kara ben Nemsího, tak i Karla Maye) střetne se světem dospělých, tj. je donucen opustit svět dítěte a jinocha. Že ho nedokáže opustit bezbolestně, je z přečtení komiksu jasné.

Džian Baban a Vojtěch Mašek jsou jedni z nejvýraznějších a nejlepších původních komiksových scenáristů dneška. Čtenáři A2 znají jejich strip Hovory z rezidence Schlechtfreund, zájemci o komiks se setkali minimálně s jejich trilogií Monstrkabaret Freda Brunolda uvádí (Sloni v Marienbadu, Za vším hledej doktora Ženu a Poslední chobotango), případně s Maškovou účastí na výrazné komiksové trilogii O přibjehi, zpracovávající dokumentární formou příběhy českých a slovenských Romů. V roce 2011 zpracoval Mašek pro komiks společně s Markem Šindelkou román Chyba, který původně Šindelka publikoval v roce 2008. Vzhledem k tomu, že český komiks dlouhodobě bojuje se scenáristickou neschopností a křečí, je duo Baban-Mašek evidentní (a zejména v rozměru grafických novel bohužel jedinou) špičkou. Už kvůli tomu, že se nebojí číst literaturu a bere si z ní pro komiksové vyjádření neotřelé postupy. To se ostatně ukazuje i na Hvozdech - využití a dopsání Komárkovy předlohy, stejně jako předtím Šindelkova románu, jen ukazuje, že tahle cesta je určitě důležitá a správná. Na rozdíl od českého filmu, který si ve své bohorovnosti myslí, že splácá scénář bez zkušenosti literární, se duo Baban-Mašek opře o nabízející se nejbližší - a vlastně základní -umění: o literaturu.
To všechno je velmi dobré, ale část kritických hlasů se může ozývat zejména proti výtvarnému zpracování některých grafických novel. To se nemusí líbit zejména čtenářům mainstreamu, kteří budou vždy chápat jejich výsostný a funkční experiment s dokreslovanými xeroxy fotografií různého charakteru jako intelektuálštinu. V přítomném díle se dali dohromady s Jiřím Grusem, který patří - podobně jako Baban-Mašek v komiksové scenáristice - k naprosté špičce současného českého komiksu. Z Grusovy tvorby připomínám zejména jeho autorskou sérii Voleman, v níž se prolnul specifický kresebný svět s trochu „podvratnými“ vizuálními citacemi (např. odkazy na popkulturu nebo film) a svět sci-fis mírně bizarní atmosférou pražských Holešovic.
Spojením Grus a Baban-Mašek vznikla nejen událost na poli českého komiksu, ale i událost uzavřenou komunitu čtenářů komiksů přesahující. Všichni tři zúčastnění předvedli ve Hvozdech mimořádné soustředění a za hravostí Grusovy malby, často pomrkávající po čtenářích tu odkazem na vizuální podobu filmových mayovek, tu na tradičního Káju Saudka, jsou daleko hlubší vrstvy. Měkké a maličko přesvícené barvy dávají Grusově malbě trochu zašlý a starý nádech. V jisté nostalgické a snad až snové vizualitě, ve které se Grus s bravurou pohybuje, se objevují polohy jakéhosi zaprášeného a popraskaného filmového pásu nebo daguerrotypie. Do toho na sebe nechává Grus působit - zejména v davových scénách nebo scénách akčních - očekávatelnou komiksovou estetiku vizuální
citace z výtvarných klasiků zejména moderny - bledost Barbory Niemtzové evokuje Edvarda Muncha, davové rvačky třeba Jamese Ensora a jeho mrtvolné zjevy v masopustních rejích. Grus je místy i poetický ve stylu chagallovském. Přesto zůstává svůj a ve zvoleném, schválně zašlém stylu, udrží celou dobu tempo. Překvapuje v poklidnosti svého výtvarného vyprávění a je zajímavé, že ani erotické výjevy (a to jak soft, tak i hard) nejsou přisprostlé, jako spíš ryze funkční. Karl není schopen přiznat si dospělost - a o to víc je jeho střetávání s ženami a nahotou vyhrocené. I když se mu zdaří překazit plán Niemtzové vydat knihu Babička s postavami zcela nahými (půvabné překvapení s otázkou: „Kdo ošatil mé postavy?“), je stále jinochem v těle dobrodruha. Ostatně stejně jako řada Mayových dospělejších čtenářů. Deziluze po setkání s realitou je pro hlavního hrdinu bezvýchodná. I když se mu nabízí setkání s chlapcem Sigmundem, který o lidské psychice ví mnohé…
Komárkův prvotní námět je skrz naskrz hrou, která baví nejen svou postmoderní propleteností - Baban s Maškem a Grusem tuto hru využili, dopsali a povýšili ji do svébytného útvaru. Připomíná mi v něčem třeba slavný komiks Alana Moora Z pekla, kde se na pozadí pátrání po Jacku Rozparovači objevují vedlejší postavy z konce 19. století, procházející jaksi mimoděk světem, ve kterém žili, ale který nereflektovali ve svém díle ani životě (Oscar Wilde, Sloní muž atp.). Ve stínu šumavských hvozdů je ryze český příspěvek ke komiksovému světu a výrazně ho povyšuje o několik pater. Přímočarý příběh by se dal vypovědět v několika větách - Karl přijede do Čech, potká se s rodinou Niemtzových/Němcových, je atakován tím, co bychom mohli nazvat ženským principem. Ten Karl odmítá vzhledem k maskulinnímu vnímání světa jakkoliv pochopit, aby vyšel z této konfrontace jako rozbitý, poražený a nechápající. Komponování vcelku jednoduché kostry ale dovoluje komiksovému zpracování ve velmi širokém poli odkazů, přesahů a výrazových prostředků, které by samotné psané slovo muselo složitěji vyvolávat opisy. Například motiv stuhy, kterou má Barbora svázané vlasy, se objeví mimoděk, beze slov, ale spojuje se až po přečtení slov i obrazů. Emoce, které Grus velmi vhodně zakomponovává do jednotlivých povahových figurek (Karl jako blonďatý maskulinní dobrodruh, Barbora jako černovlasý vamp), jsou naprosto funkční a vyjadřují přesně míněné a myšlené vyznění komiksu. Tou je strach ze ztráty hodnot, které v sobě nesla a vystavěla tradice.
K tradici samotné se pak přítomný komiks staví podobně - na jedné straně k ní přichází s mírnou úctou (dodržuje se žánr jak komiksu, tak mayovsky stavěného světa), na straně druhé ji obrazoborecky ničí. Svět mužů a chlapců je „náhle“ vystaven světu žen. Nebo ještě lépe - svět tradic a rozumářství 19. století je vystaven světu psychoanalýzy, uvolnění a emocí. Když k tomu připočteme výsostné zpracování formou (komiksem), která sice vznikla v 19. století, ale svůj jazyk našla až ve 20. století, máme před sebou vynikající a zábavný artefakt, který vystihuje naši dobu. A navíc řeší trvalý a stálý problém, který přichází v každé době nehledě na upjaté obleky, dobrodružné cesty a erotická dusna. Problém, kdy si chlapec přestane hrát na Old Shatterhanda a začne být mužem. Zajímalo by mne však jen na okraj, jak by vypadal svět Šumavských hvozdů, kdyby ho komiksově zpracovaly Lela Geislerová, Toy Box a Lucie Lomová, totiž české komiksové autorky. Ale předpokládám, že v mnohém by se s pánskou trojicí (a Stanislavem Komárkem jako zprostředkovatelem téhle milé postmoderní hry) shodly.

Old Shatterhand, nemravná Němcová a rozpad ideálů

Fri, 06 Apr 2012 18:20:00 -0400

Ve stínu šumavských hvozdů | Tereza Drahoňovská, iDnes, Kavárna, 6. 4. 2012

Už dlouho si český komiks neužíval tak napjatého očekávání, jaké předcházelo svazku Ve stínu šumavských hvozdů. Na projektu této „grafické novely“ se totiž podíleli jedni z nejznámějších komiksových tvůrců v ČR, na jejichž poličkách sedá prach na slušnou sbírku cen Muriel. Ze spolupráce Džiana Babana, Vojtěcha Maška a Jiřího Gruse se vyklubala zábavná a skvěle zpracovaná parodie.

Kniha Ve stínu šumavských hvozdů je přehlídkou narážek, satiry, ale zejména kreslířského umění Jiřího Gruse. Tvůrci sáhli po prostředcích téměř garantujích úspěch, avšak zhostili se jich hravě, s lehkostí. Jejich komiks prostě chce pobavit, což se mu daří navýsost dobře.

Tragické setkání Olda Shatterhanda s nahou Babičkou

Old Shatterhand zavítal do českých zemí. Dobrodružství přitahuje jako magnet. Symbol hrdinství a mužnosti zde musí čelit něčemu horšímu, než s čím se dosud kdy setkal. Proti němu stojí taková zvrácenost, amoralita a síla, že si s ní ani Old Shatterhand neví rady. Zloduchem zde totiž není nikdo jiný než národem milovaná a opěvovaná Barbora Panklová alias Božena Němcová. Slavná spisovatelka se rozhodla změnit svět prostřednictvím románu Babička. Ta kniha přitom není taková, jakou ji známe dnes, původní znění se totiž liší ve výrazném detailu – všichni protagonisté jsou nazí. Old Shatterhand se pokusí o nemožné: zachránit společnost od jisté zkázy v podobě zhoubného působení spisovatelky Barbory.

Boženě Němcové feminismus sluší

Autoři komiksu Ve stínu šumavských hvozdů postavili hrdinu mayovek před měnící se podobu společnosti. Díky tomu se odkrývá druhá, dosud neznámá stránka postav, které tím získávají nový rozměr. Old Shatterhand stojí proti ženské síle, s níž nemá příliš zkušeností, a Božena Němcová má navíc v malíčku nejen psychiku svých postav, nýbrž snadno čte i v ošlehané tváři Mayova hrdiny. To ona ho přinutí ke konfrontaci se sebou samým, a to zejména s jeho dětskou náturou, černobílým pohledem na svět a glorifikovanými ideály. Adorovaná spisovatelka získala díky Babanovi, Maškovi a Grusovi vzhled i povahu femme fatale, která se při cestě za svým cílem nebojí jít přes mrtvoly. Veškerou cudnost a morálku převzal Old Shatterhand, na Němcovou zbyl feminismus a revolucionářství.

Komiks Ve stínu šumavských hvozdů zajímavě paroduje klasické romány Karla Maye a zasazuje je do reálného světa. V něm není jasné, kdo je zloduch a klaďas, ženy už nejsou éterickými bytostmi a sex není zamlčován. Zásady, kterých se držely hrdinské příběhy pojednávající o cti, spravedlnosti a hrdinských činech, jsou nenávratně pryč, společnost se mění a ideály se hroutí. Z neohroženého Old Shatterhanda se tak v průběhu děje stává ztroskotanec pochybující o tradičních hodnotách, kterému se sice podařilo zvítězit nad Němcovou, za oběť tomu však padl celý jeho život plný pevných zásad.

Narážky a hříčky najdou pouze ti pozorní

Největší kouzlo komiksu Ve stínu šumavských hvozdů vdechl kreslíř Jiří Grus (proslul zejména sérií Voleman či kresbou díla Nitro těžkne glycerinem Štěpána Kopřivy). Grus patří mezi profesionály, kteří vyznávají tradiční komiksovou kresbu. Tento přístup padne příběhu Ve stínu šumavských hvozdů jako ulitý. Snadno lze sledovat každý tah tužky a štětce, autor se nestydí za rozpité barvy ani přetahy.

V porovnání se světovým trendem téměř digitální grafiky působí Grusův styl jako skutečné umění. Čtenář se brzy přistihne, že se těší na každou nedokonalost a důkaz, že za obrazem nestojí technika, nýbrž lidská ruka. Jiří Grus zkrátka dokáže zapřáhnout čtenářovu pozornost naplno a udržuje ji vynalézavostí, hravostí a v neposlední řadě střídáním technik, které evokují až filmový ráz akčních scén. Pozornému oku neuniknou umně obrazově skryté erotické narážky a další významové hříčky pobízející k důkladnému zkoumání každého komiksového panelu.

Recenze Šumavských hvozdů na Radiu Wave

Sun, 01 Apr 2012 20:00:00 -0400

Recenze Šumavských hvozdů na Radiu Wave:

Wave culture, Radio Wave, 21. 3. 2012

Rozhovor Jana Bárty s Jiřím Grusem, Džianem Babanem a Vojtěchem Maškem o Šumavských hvozdech

Sun, 01 Apr 2012 19:59:00 -0400

Rozhovor Jana Bárty s Jiřím Grusem, Džianem Babanem a Vojtěchem Maškem o Šumavských hvozdech:

Wave culture, Radio Wave, 9. 3. 2012

Rozhovor Ivany Myškové s Jiřím Grusem a Vojtěchem Maškem o Šumavských hvozdech

Sun, 01 Apr 2012 19:54:00 -0400

Rozhovor Ivany Myškové s Jiřím Grusem a Vojtěchem Maškem o Šumavských hvozdech:

Mozaika, ČRo 3 Vltava, 14. 3. 2012

Šumavský western bojuje o Babičku

Sat, 31 Mar 2012 07:00:00 -0400

Ve stínu šumavských hvozdů | Radim Kopáč, MF Dnes, 28. 3. 2012

Komiks spojuje love story se souboji a Karla Maye s Boženou Němcovou ve skvělý celek

Hvězdy komiksu, ilustrátor Jiří Grus a autoři Vojtěch Mašek s Džianem Babanem, si dali dostaveníčko „ve stínu šumavských hvozdů“. Napsali a nakreslili tam stejnojmenné album, podařenou mystifikaci. Míchá linky dobrodružnou a milostnou, akční a historickou, je poťouchle hravá, dopřává si narážek i citací a spojuje nespojitelné – třeba Karla Maye s Boženou Němcovou.
Legendární spisovatel „Divokého západu“ si v komiksovém podání vyjíždí na dovolenku, ale trochu se tu zaplete. Nejen s vlastní identitou, když se plynule promění ve svou nejoblíbenější románovou postavu, totiž Old Shatterhanda – ale také s půvabnou Barborou, ženou jistého Josefa Němce. Tím je zaděláno na dramatickou love story, kde mají své místo jak vášnivé scény, tak líté souboje ve spletitých uličkách i na střechách. Na scénu totiž vstupuje „někdo třetí“, tajemný Alí Tevfík, který střeží poklad – necenzurovaný rukopis Němcové Babičky.
Je to všechno pěkně popletená historie, odkazů a významových vrstev, časových i prostorových posunů je v sešitě místy tolik, že čtenář s divákem sotva lapají po dechu. Ale všechno je tu spojené víc než ústrojně: Maškův a Babanův skvěle vystavěný a vtipně pointovaný scénář ladí s Grusovou „zažloutle“ stylizovanou, lyricky měkkou kresbou stejně dobře, jako si rozumějí literární postavy Maye a Němcové s jejich autory. Komiksová Němcová je divoženka s vírou feministky a sympatiemi k nudismu, May je trochu vyjukaný dobrodruh se svaly z ocele a s duší chlapce.

Fantomas, rodokapsy
Ostatně o tu „chlapeckou duši“ jde v knize možná především. Old Shatterhand si na tohle téma závěrem knížky pěkně popovídá s malým Sigmundem Freudem. A všechny narážky na Foglara, Fantomase, rodokapsy, teorie světového spiknutí, prostě na kratochvilné a zábavné čtivo to podtrhují. Dětský svět a jeho dobrodružství jsou cenností, kterou stojí za to propašovat do věku dospělosti. Minimálně proto, aby tak skvělý komiks, jakým je Ve stínu šumavských hvozdů, nepřišel zkrátka.

***

Recenze: komiks 90 %

Ve stínu šumavských hvozdů

Fri, 09 Mar 2012 06:33:00 -0500

V románu českého spisovatele Stanislava Komárka Mandaríni se objevují ukázky z neznámého a v češtině nikdy nevydaného románu Karla Maye Ve stínu šumavských hvozdů. S. Komárek z tohoto díla, unikátního jednak tím, že je u nás zcela neznámé, a jednak tím, že se dobrodružství Mayova alter ega Old Shatterhanda alias Kara Ben Nemsího tentokrát odehrává v šumavském pohraničí, cituje pouze krátké fragmenty. Scenáristé Džian Baban a Vojtěch Mašek z tvůrčí skupiny Monstrkabaret Freda Brunolda a výtvarník Jiří Grus neměli Mayův originál k dispozici, ale jejich záměrem bylo na základě těchto fragmentů na ploše komiksu děj celého románu zrekonstruovat. Výsledným tvarem je dobrodružný barevný obrázkový příběh. Slavný Old Shatterhand zde tentokrát nečelí hordám po zuby ozbrojených lupičských tlup, nýbrž zdánlivě bezbranné, chladnokrevné, ledově krásné femme fatale Barboře. Vážení čtenáři a čtenářky si jistě dovedou živě představit, v jak strašném nebezpečí se tento nevinný a čestný muž tentokrát ocitá… Držme mu palce, aby z něj bez úhony vyvázl.

Photo

Wed, 29 Feb 2012 14:41:00 -0500

Ukázka z naší horké novinky, kterou budete moct poprvé spatřit...

Wed, 29 Feb 2012 14:39:00 -0500

Ukázka z naší horké novinky, kterou budete moct poprvé spatřit 6. 3.!

Photo

Tue, 28 Feb 2012 12:17:00 -0500

PF 2012

Fri, 30 Dec 2011 07:33:00 -0500

Dámy a pánové,
alles gute v novém roce Vám ze srdce přeje Monstrkabaret Freda Br unolda a z dokonalé repliky své mnichovské rezidence z Venuše Vás srdečně zdraví největší německý žijící básník, beatnik a chlípník pan Hermann Schlechtfreund a jeho věrný obdivovatel Jožka Lipnik!

PF v plné velikosti si můžete prohlédnout TADY.

Knižní trh v kavárně Libresso

Thu, 15 Dec 2011 16:06:00 -0500

Letos se nakonec ještě budeme účastnit knižního trhu v kavárně Libresso.
Přijďte!

triko-ty - pánská trika

Sun, 11 Dec 2011 05:38:00 -0500

Vyrobili jsme kolekci pánských triček s motivy s Janíkem a Chrudošem a dvěma motivy z Chyby. (Všechny fotky na Facebooku: http://www.facebook.com/?ref=tn_tnmn#!/media/set/?set=a.10150513657986779.422368.254966341778&type=1) S krátkým rukávem za 350 Kč, s dlouhým za 390 Kč (+ poštovné). K dostání na e-mailu karolina@nakladatelstvilipnik.cz.

Nakladatelství Lipnik na Knižním Mikuláši

Thu, 24 Nov 2011 08:47:56 -0500

Letos se nakladateství Lipnik rozdvojí a kromě vánočního trhu v Café Pavlač se 4. 12. zúčastní také Knižního Mikuláše na Nové scéně. Taktéž tady najdete nejen komiksy za zvýhodněné ceny, a navíc mezi 12. a 13. hodinou proběhne autogramiáda autorů - za nakladatelství Lipnik Vojty Maška a Marka Šindelky.

4. 12., 10-19 hod.
Nová scéna ND, Národní 4, Praha 1

Nakladatelství Lipnik na Pavlači

Thu, 24 Nov 2011 08:40:00 -0500

Stejně jako loni se i letos účastní nakladatelství Lipnik vánočního trhu v Café Pavlač. Za zvýhodněné ceny budou k dostání nejen komiksy.

4. 12., 12-17 hod.
Café Pavlač, Víta Nejedlého 23, Praha 3

Jožkalipnikjebožíčlověkaneumílhát! No.12

Sun, 20 Nov 2011 19:24:21 -0500

Srdečně vás zveme na reprízu dvanáctého pokračování divadelního seriálu Jožkalipnikjebožíčlověkaneumílhát! do Divadla Komedie.

O čem je tento díl?
Pan Walter je starý a moudrý sčítací komisař. Za svůj dlouhý život sečetl několik milionů domácností, manželek, manželů, dětí a pudlů a má je všechny rád. Mladičký Erik je Walterův ambiciózní kolega, který ale za všemi těmi dětmi a pudly vidí jenom suchá čísla. Jejich úsměvné i dojemné životní eduty si diváci Sjednocené Euroasie vychutnávají na televizních obrazovkách v nejdelším, nejnákladnějším a nejidiotštějším seriálu všech dob. A co s tím mají společného začínající básník Jožka Lipnik a jeho duchovní vůdce, slavný německý spisovatel Hermann Schlechtfreund? Vše se dozvíte ve 12. pokračování divadelního cyklu stolních komedií Jožkalipnikjebožíčlověkaneumílhát!

Lístky si můžete rezervovat na rezervace@prakomdiv.cz nebo na tel.: 224 222 734.

Výstava Umění komiksu, komiksovost v umění

Sun, 30 Oct 2011 07:53:00 -0400

České centrum Praha představí v rámci festivalu KomiksFest! pestrou přehlídku současného českého komiksu a výtvarného umění, které s prvky a postupy komiksu pracuje. Výstavu s názvem UMĚNÍ KOMIKSU, KOMIKSOVOST V UMĚNÍ připravili kurátoři Eva Janáčová a Radim Kopáč. Součástí expozice bude interaktivní prostor vytvořený přímo pro prostor galerie Českého centra Praha umělcem Karlem Jerie. K vidění 4.-26. 11. 2011. VSTUP ZDARMA.

„Výstava, která představuje deset autorů (autorských dvojic), byla premiérována na podzim 2009 v Českém centru ve Varšavě a od té doby oběhla dalších šest destinací po celém světě (Chorzów, Poznaň, Tel Aviv, Budapešť, Košice, Sofie); v Českém centru Praha má tento výstavní projekt svoji derniéru.“ dodala ředitelka Českého centra Praha Jolana Součková.

Komiks se stal po roce 2000 v České republice fenoménem: zbavil se nálepky pokleslé zábavy a stal se plnohodnotnou uměleckou kategorií, kterou berou v potaz masová média, odborné kruhy i široká čtenářská obec. Zásluhu na tom mají zejména průkopnické práce Jaroslava Rudiše a Jaromíra 99 (Alois Nebel), Vojtěcha Maška a Džiana Babana (Monstrkabaret Freda Brunolda), Lucie Lomové (Anna chce skočit) nebo Jiřího Gruse (Voleman). Jde o díla, která suverénním výtvarným i literárním jazykem pracují s náměty z moderních českých dějin stejně jako ze všednodenního života ve velkoměstě. Výstava UMĚNÍ KOMIKSU, KOMIKSOVOST V UMĚNÍ sleduje komiks a výtvarné umění v těch bodech, kde spolu souvisejí, ovlivňují se a prolínají. Přitom se snaží předvést výrazovou šíři – od Martina Velíška a Michala Machata přes Josefa Bolfa, Karla Jerieho, Adolfa Lachmana nebo Petra Nikla po výše jmenované autory. Cílem výstavy není komplexnost, ale o ukázku možností jedinečného média.

DOPROVODNÝ PROGRAM:

3. 11. 2011, 18:00 / SLAVNOSTNÍ OTEVŘENÍ VÝSTAVY

4. 11. 2011, 17:00 / KOMENTOVANÁ PROHLÍDKA S KURÁTORKOU EVOU JANÁČOVOU

10. 11. 2011, 10:00 – 17:00 / VÝTVARNÁ DÍLNA KREATIVNÍ HRY S UMĚNÍM

22. 11. 2011, 17:00 / KOMENTOVANÁ PROHLÍDKA S KURÁTOREM RADIMEM KOPÁČEM

Vystavující autoři: Josef Bolf, Jiří Grus, Karel Jerie, Adolf Lachman, Lucie Lomová, Michal Machat, Vojtěch Mašek / Džian Baban, Petr Nikl, Jaromír 99 / Jaroslav Rudiš, Martin Velíšek